Říjen 2012

?! Co -_-

25. října 2012 v 23:05 | Emily Immortel |  Můj život
Pustit si smutnou písničku a vzpomínat? PROČ?! nikomu to nepomůže, apoň mně teda ne. Stále jenom fňukám, a koukám na ostatní šťastný páry a lituju se. S tím se ale musí něco udělat. Co ej to za život, když nikam nejdu?! Co dělají slečny v mém věku? Chodí a užívají si a já jenom sedím doma, sepisuju si všechno větu po větě do deníčku a ..a nic!

Občas, když sedím u facebooku, dostávají mě ty zvláštní statusy : "Chtělo by to holku" , nebo "Chtělo by to kluka" .
Neříkám, že jsem dokonalá a všichni v mém článku najdete nejméně 5 chyb, alě někteří ti facebookáři dokážou nasekat chyby i třeba do slova "vydlička" . Doufám že všichni pochopili. Jsou na tom ale určitě lépe než já. Ano, závidím těm holčinám. Taky bych chtěla bejt šťastná, mít přítele, obejmout ho a vědět, že někomu na mně záleží.

Lidi mě zvou na akce, ale proč nikdy neřeknu "okej, jdu" není to přece tak složité, nebo ano?

Prosím.

9. října 2012 v 17:20 | Emily Immortel |  Můj život
Znáš to? Říká se to tak? =
"První láska je los, který nevyhrává.. ale celý život si pamatuješ jeho číslo. "
Zeptala se holčička své starší sestry a ta se rozplakala.
Rychle si začala otírat slzy z obličeje.
Její malá sestřička nechápala. Chvilku svou sestru hladila po vlasech a potom odešla z pokoje.
Starší sestra otevřela truhličku a začala si číst staré dopisy s ním. A pak narazila na jeho fotky.
Rozplakala se ještě mnohem víc. Začala vzpomínat..
Ve vedlejší místnosti malá holčiča přemýšlela, co sestře udělala, že se po její otázce hned tak rozplakala.. Psala si deníček a tak si to do něj napsala, napsala si tam.
"Dneska jsem rozbrečela sestru. Nevím proč, nic sem ji neudělala.. Jen sem se jí zeptala jestli zná tu větu, od které jsem nechápala význam. Hladila jsem ji po vlasech, ale ona se rozbrečela ještě víc. (2000)."

I já to tak mám. Když jsem se poprvé zamilovala.. Pamatuju si to. Ty pocity, které jsem nikdy předtím neměla, bylo to něco jiného, něco nového a bolestivého, ale přitom tak krásného. Nechtěla jsem, aby to zkončilo. Ty slzičky štěstí, ale i neštěstí. Byly jiné, než když mi třeba umřel křeček. Když jsem tě viděla svíralo se mi břicho. Začala mi zimnice a měla jsem trému.
Taky si pamatuju na ten moment, kdy ses mě dotkl. Celá jsem se chvěla. Na první polibek. Na naše první společné objetí.

Nechci na to nikdy zapomenout. Někdy mám pocit, že mi to čas bere.. Každý den zapomenu na nějakou pro mě důležitou věc a nemůžu s tím nic dělat. Odchází to odemě..





Rozvod rodičů?

9. října 2012 v 16:56 | Emily Immortel |  Můj život
Vždycky mě ta představa o tom, že nebudeme jako rodina, všichni čtyři spolu zabíjela. Ale už když mně bylo málo, přesně nevím, ale myslím že 13 došlo mi, že něco není v pořádku. Stalo se vlastně náhodou, že jsem přišla na to, co se vlastně děje. Když jsem to zjistila,. rodiče rozjeli rozvodové žízení, které trvá už dva roky. ..

Moje kamarádka, spolužačka.
Má rodiče oba dva. Jednu sestru(dvojiče) a staršího bráchu. Jejich rodina stále pořádá nějaké akce, diskotéky, ale i drakyjády nebo karneval pro malé děti. Bez nich by naše vesnice celkem umírala. Její rodiče spolu nespí a ani se nemají nějak extra v lásce, ale jsou spolu jen kvůli nim.
Říkají, že chtějí, aby jeji děti měly pěkné "dětství" . Co si o tom myslíte vy? Podle mě totiž je od nich hezký, že nechtějí rozdělit rodninu. Ale, to se dál budou okrádat o život, dál se přetvařovat a dělat něco, co vlastně ani neexistuje?!