Myšlenky běhajíci mi v hlavě..

22. srpna 2012 v 2:25 | Emily Immortel |  Můj život
Oh bože jsou dvě hodiny ráno, abych byla přesnější, tak je 2:25 A jeden úžasnej, dokonalej člověk mi řekl, že si píšeme naposledy, a takové ty smutné věci. Ano, chodili jsme spolu. A ano, rozešel ses ty semnou. Je to teď pro mě tak strašně moc složité, protože i přes to všechno tě stále miluju. Ty mě ale nejspíš ne, i přesto mi píšeš >
  • Jaktó?! A já myslela, že tam žiješ :3 ://
  • Odstěhoval jsem se hned potom,co jsme se rozvedli,to nevíš? :O ://
  • A proč?! Takovej krásnej a útulnej domeček to byl a ty si ho opustil? :/
  • Mohli jsme tam zůstat spolu ://
Tohleto fakt miluju, on ani netuší, jak mi tohleto ubližuje, jak mi ubližuje jak mi píše, že ho mrzí jak se ke mně choval.
Je hrozně těžké být zamilovaný do někoho, kdo je šťastný s někým jiným a ty, i on předstíráte, že jste skvělí přátelé.
Jak dlouho to ale vydrží než se já zase rozčílím a udělám žárlivou scénu, i když mezi námi podle ostatních už stejně nic není? On, aby jste věděli, byl první kluk, do kterého jsem se opravdu zamilovala až po uši, byl, a stále je to člověk, pro kterého bych byla schopna udělat cokoli. Zažili jsme toho spolu strašně moc, i když nám to naši přátelé vůbec nepřáli a dělali všechno proto, aby jsme spolu nebyli. Ani teď jim to nevyhovuje a mají blbé připomínky že jsme přátelé. I když pro mě to přátelství bude vždycky asi víc.. Ty vzpomínky, náš žán, náš dům, pes.. Kabel, který si mi ztratil v Anglii. Jak si psal, jak hrozný je to pocit, sedět v letadle beze mě, když si mi minule sliboval, že poletíme spolu. Jak strašně sem se cítila, když si byl v nemocnici a já nemohla dělat nic a jenom sem čekala až se probudíš a někdo z tvých přátel mi napíše jak ti je. Na tohleto nikdy nezapomenu, ani kdybych chtěla. Jsou to nezapoenutelné věci, nezapomenutelné hádky, ale i nezapomenutelné usmižování. Když sem byla s tebou byla sem nejšťastnější člověk na světě, teď už ale jenom doufám, že jseš nejšťastnější Ty s ní...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jitřenka Jitřenka | Web | 22. srpna 2012 v 14:47 | Reagovat

Je mi to moc líto.:(A díky za komentář.Doufám,že si tvůj tata nepřivede nějakou obludu.Ale já s ním aspoň nebydlím a on mě nepovažuje za svou dceru...Ale z toho si taky nic moc nedělám.:D Akorát moje mamka číslo dvě je z toho na prášky.:(

2 Mathie D. Mathie D. | E-mail | Web | 22. srpna 2012 v 16:31 | Reagovat

To mi je ľúto, ale to ti asi nepomôže :(
Uvidíš, že v živote ešte stretneš človeka, ktorý ti bude stáť za viac! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama