Láska, zlost.. a třeba i nenávist?

26. srpna 2012 v 9:47 | Emily Immortel |  Můj život
Život každého z nás začal stejně, naodili jsme se své maminkce. Né ale každá maminka se do toho malého stvoření hned zamilovala. Např moje maminka ale no. Byli jsme hrozně šťastná rodina. Mnoho lidí nám to štěstí velice závidělo. Když mi bylo šest let, rodiče se rozhodli, že by chtěli další miminko. Shodou náhod, se mi sestřička narodila přesně na mé narozeniny. Byl to ten nejkrásnější dárek, jaký sem si mohla přát. Ne vždy ale s námi to štěstí vydrží až do smrti. Maminka se začakla hádat s taťkou a důvody hádek? Jak jinak než já. Nikdy sem ani netušila, že sem udělala něco špatně, ale pomalu mi začalo docházet, že chyba bude už jen to, jak žijeme. Taťka mi vždycky všechno (skoro) dovoloval, a to dělá do teď. Maminka byla přesný opak. Nikdy mě nikam nechtěla pustit. Za to moji sestru ano. Pouštěla i dovolovala ji všechno, co chtěla. Kupovala ji všechno co chtěla.. A dalších mnoho věcí a díky tomu vznikaly další hádky, ale nejen mezi mámou a tátou, ale i mezi mnou a mámou. Jednou sem doma uklízela, utírala prach a maminka měla nový, dotykový mobil. Já jsem měla ještě takový obyčejný a s tím jejím sem neuměla zacházet. Potřebovala sem ten její mobil uhnout a chytla sem t tak nešikovně, že jsem mobil odečmkla. Normálně to nedělám,a le byla tam otevřená smska a já si ji přečetla. Smska, ve které bylo napsané něco takového. "Miláčku, za chvilku odvezu Lenku na vlak, a pak jsem jen tvůj". Dost mě t rozhodilo, a koho by ne.. Asi měsíc, možná déle, jsem to nikomu neřekla. Dusila sem to v sobě, až jednou, jednou jsem ji řekla, co sem viděla. Stále sem doufala, že se zasměje a řekne mi " Víš Emily, to je jenom sranda, já miluju tvého tatínka, neboj". Ale opak byl pravdu, rozbrečela se a řekla mi, že už s náma nechce žít a že se chce přestěhovat ke svému příteli. Ten chlap, se kterým to táhla, byl nechutnej starej..napsala bych co, ale to nemůžu. Byl o deset let starší jak ona, s pleškou a chlupatou hrudí, jako kdyby byl gorila. Stejně sem mamince řekla, že pokud bude šťastná, ať zaním jde. Jenomže ona to vzala úplně jinak. Přestěhovala se tam, já zůstala s taťkou a sestra? ta je ještě malá a proto je ve střídavé péči. Mámu skoro nemám, a když se s ní občas vidím, vždycky se pohádáme, protože ona dělala všechno proto, aby byla šťastná, ale na neštěstí ostatních? to jí nezáleželo..

Občas říkám, že tomu, co nám máma udělala, se nedá říkat máma. To slovo je pro mě víc. Moje máma je moje babička, protože ta se o mě stará, podporuje mě ve všem co dělám a má mě ráda. Za to moje pravá máma? Ta, od které se očekává, že mě i sestru bude milovat tvrdí, ž její rodina je tam a já do ní jaksi už nepatřím..

Teď si o mně budete možná říkat, jak jsem zlá, ale museli by ste mě znát a vědět, jak to všechno probíhalo, nedá se to totiž jen tak popsat..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 26. srpna 2012 v 10:02 | Reagovat

dík že si byl/a na mým blogu je novej :) byla bych ráda kdybys zase někdy zašla :)

2 S-hejvi S-hejvi | Web | 26. srpna 2012 v 10:03 | Reagovat

děkuju moc:)
s článkem souhlasím..:)

3 Barack Obama,bramborák Barack Obama,bramborák | 26. srpna 2012 v 10:12 | Reagovat

ahoj,pokud tohle tvoje maminka udělala tak si nemyslím že jsi zlá.  To potom titul matka je jen prázdný titul.

4 Smíšek Smíšek | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 23:38 | Reagovat

Jéj, mrzí mě, jak se k tobě máma chovala... :((
Btw: asi nespřáteluješ, co?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama