Červenec 2012

Znáš ten pocit?

25. července 2012 v 21:46 | Emily Immortel |  Můj život



Víš, že si s ním mohla být! Víš, že o tebe měl zájem, ale bohužel si na to přišla až teď.
Nebo ne? Ne, věděla sem to i dříve, ale nějak sem nevěřila, že by někdo jako ON mohl mít zájem o mě.
Byl, a stále je pro mě ten DOKONALÝ. Ale, čím déle se mu vyhýbám a nevidím ho, tím víc mi chází jeho hlazení, jeho doteky.. Sedím a čtu si naši konverzaci z facebooku a vzpomínám, jak si mě krásně zdravil, jak ses roztahoval v posteli, jak si mě držel. Vybavuji si, jak si držel v ruce postřikovač a byl trochu na kaši, stál si ve dveřích balkóna a křičel "Mám zbraň" a stříkal si vodu po nás. Jak ses usmíval, když si šel do bazénu a jak si voněl, když si prošel okolo mě. Jsou to všechno nezapomenutelné chvilky a nezapomenutelné pocity, které se mi stále vrací, ale proč? ..

Sama to pořádně nechápu..

17. července 2012 v 23:39 | Emily Immortel |  Můj život

Dneska, vlastně už včera.

Už včera sem se pohádala s člověkem, kterého mám opravdu velmi moc ráda. Bolelo to, ale ..
Dneska mi od toho člověka přišlo pár slohů a já sem zjistila, že on mě nebere jenom jako kamarádku,a le jako něco víc. Když jsme si psali a tak pod. tak, přišlo mi, že to nebere vážně, když mi psal> "Jseš jenom moje Emily♥ Nikomu tě nedáám :D" Byli u toho ti vysmátí smajlíci a tak.. Nemyslela sem si, že tím, že mu napíšu že jsem, tak že mě bude brát jako.. Že to pochopí jako kdybych mu vlastně řekla, jo, taky tě mám víc než ráda. Jenomže je o něco starší jak já a ano, já jsem prostě "puberťačka" né tak úplně, ale on, přišlo mi prostě, že, nevím jak to správně říct. Je o 3-4roky starší než já. A já prostě nejsem holka, která by stála o hodně vážnej vztah. Mám ještě život před sebou a nechci být do smrti s jedním klukem už od teď. Prostě nejsem holka, které by se líbilo, když ji kluk píše že s ní chce být, že jí chce objímat aby věděla, že je tu jenom pro ni a tak. Vlastně, je to možná i tím, že se moje rodiče rozvádí a já teď tohle slýchám furt od taťky. Ty věci, jak tu byl stále pro mamku a jak žil jenom pro nás. Je taky fakt, že moje rodiče mezi sebou měli stejný věkový rozdíl jako já s ním a byli spolu taky už takhle od mlada. A možná i proto mi on přijde jako můj táta. Nedokážu si představit, že bych byla s klukem, kterej tak strašně furt dokola opakuje, že chce být semnou, že mě chce obejmout a říct, že všechno bude fajn, že mě chce obejmout a říct mi, jak strašně moc mě má rád a tak, prostě nejsem na tyhle věci. Když mám někoho fakt ráda, že se do něj až zamiluju, nedokážu mu to furt říkat a připomínat, prostě to tak je, ale neříkám to. Ale on to tak asi chce. Ale já nevím, jestli vůbec chci jeho. Ale na druhou stranu, co když si za rok vzpomenu, co jsem vlastně mohla mít, kluka, kterej mě měl opravdu rád, člověka na kterýho se prostě můžu spolehnout. Vážně ho chci ztratit? Ale zase, když si povídáme, nemáme si co říct, když si píšem je to asi nějak takhle:
On:ahoj
Já:ahoj
onjak se máš?
já:fajn you?
on: taky a co děláš?
já:koukám na film you?
on:taky
já:aha :3
po 10ti minutách
on:a co děláš teď ? Já odpovím a takhle to je fur, zase se mě po chvilce zeptá. No ale zase, dříve jsme si propsali třeba celý den i noc a furt bylo o čem.. A teď nevím co mám dělat.. překousnout tu jeho romantickou část, nebo mu říct, že i kamarádství je fajn, nebo jak? Prosím, co by ste na mém místě dělali? :(

Jak dlouho ještě?!

8. července 2012 v 10:21 | Emily Immortel |  Můj život

Nemusím tě vidět, stačí, když tě slyším..


Dlouho sem tě neviděla, abych řekla pravdu, doufala sem, že až kamarádkám odjedou rodiče, pozvou mě. Je vždycky sranda, jako např. naše noční koupání v bazénu :3. To sme si strašně moc užily. My byly v bazénu, zatímco on si byl na umělce s klukama a hrál fotbal. Celou noc, večer, ráno, nebo jak nazvat čas od 22:00 do 04:00 .. myslela sem jenom na něj. Přemýšlela sem, co si o mně asi teď myslí, po tom všem. Buď mě má za blbou malou holčičku, a nebo? Jaká je ta druhá možnost? Je vůbec nějaká?! No, to ví jenom on sám. Vylezly jsme z bazénu, šly se převléknout do suchého oblečení(koupaly sme se oblečené). Pak jsme se šly projít. On i pár dalších kluků stálo před dveřma a pak brankou. Byl tam i on. Vždy se na mě zvláštně podívá.. A já blbá se tak strašně zakoukala do jeho krásných hnědých očí. Když jsme se vrátily, Andy šla na záchod a Aduš? Ta šla semnou a "on" se ji zeptal : "Ady? Kam jdete" Adelka mu mile odpověděla: " Do pokoje!" A on prohodil takovou větu která.. :"Se pak zastavím:3" No, na jednu stranu sem byla ráda, že to řekl, ale pak.. ozvalo se něco, co mě strašně zarazilo a krozně mě mrzelo, že to jeden s kluků řakl:" Copak, jdeš ji zase držet za ručičku?" Jo, bylo to myšleno jako mě. Docela to bolelo, protože.. Jsou to pubarťáci :D Nevím, nevím za jak dlouho je tyhle blbé poznámky přestanou bavit. Strašně dlouho, ale vlastně ještě teď přemýšlím nad tím, co jim, nebo jemu odpověděl. Já totiž tam nechtěla být dýl, rychle sem vyšla schody a šla si sednout na okno. Byl to strašně divnej pocit a bylo mi líto i jeho, že mu to kluci furt tak předhazujou. Ale co, on jim to řekl, jeho věc, ale jako by nestačilo, že se mě Erik na to ptal.

Mimochodem tu noc, stala se taková věc, která mi furt vrtá hlavou. Jo, jsou to kluci, polovina z nich je skoro dospělá. Chlastaj, hulej, ale koho by napsadlo zvát svoje kamarády na cizí zahradu, do cizího bazénu?! Bylo to docela zajímavý, že Matěj, kterej tam bydlel byl sním a s Dominikem nahoře a pár kluků, kteří se sami pozvali byli v bazénu, nebo na zahradě pod boudou. Ale to by se dalo ještě překousnout, ale že si přišli do domu pro cizí alkohol, to mě docela dostalo..

Články k tomuhle, když si je přečtete, mozná pak pochopíte>
3.Nechci tě vidět.
2.Nevěřím ti! ..
1.Facebookový svět.
Em.